Diit.cz - Novinky a informace o hardware, software a internetu

Rekapitulace: Co v roce 2020 vyšlo a co ne #1

Na rok 2020 se jen tak nezapomene. Zdaleka ne jen díky událostem ve světě IT, ale jak již nejspíš tušíte, právě na ty se dnes zaměříme…

Rok 2020 je letopočtově velmi kulatý, a tak se ho týkalo i několik dlouhodobých prognóz, příslibů a velkých plánů ohlášených s mnohaletým předstihem. Některé vyšly, některé zdaleka ne, některým dávají výrobci druhou šanci.

AMD

Ve světě IT také došlo k výraznému přeskupení sil. AMD se dostala na vrchol v segmentu x86 procesorů, její nabídka je konkurenčně nejsilnější za celou historii společnosti. Skoro se nabízí myšlenka, zda je vůbec možné, aby se relativní pozice vůči konkurenci mohla ještě zlepšit (nebo vůbec udržet), ale od prognóz tu dnes nejsme. Konkurenceschopnou se stala po dlouhých letech i v segmentu high-endových grafických karet a to navzdory velkému výkonnostnímu skoku, se kterým přišla konkurence. Třetím bodem je pak oznámení akvizice společnosti Xilinx za $35 miliard, čímž AMD získala nejsilnějšího hráče v segmentu FPGA a z hlediska financování společnosti jakési třetí kotevní lano - příjmy z procesorů a příjmy z grafických karet doplní příjmy z FPGA (čistý zisk Xilinxu činí kolem $800 milionů ročně). Případný finanční výpadek na jedné frontě tak nebude znamenat takovou pohromu, jakou odstartovala éra procesorů Bulldozer.

Nvidia

Nvidia v letošním roce přišla s velkým výkonnostním posunem díky architektuře Ampere. Po kritizovaném a nevelkém mezigeneračním posunu Turingu tak zájemcům o upgrade udělala radost, byť to s sebou neslo bezprecedentní nárůst TDP - 320 a 350W jednočipové karty v nabídce společnosti ještě nebyly. Důvod byl zřejmý - nenechat AMD segment high-endu zadarmo a vyždímat z dostupných čipů každé procento výkonu. Nvidia učinila ještě jeden velký krok a ohlásila akvizici ARM za $40 miliard. S architekturou ARM již několik vlastních plánů podnikla, pokoušela se vstoupit na trh mobilních telefonů, pokoušela se vstoupit na trh tabletů a již řadu let se pokouší vstoupit do automobilového trhu. Tam sice jisté zákazníky má, ale dosud nejde ani o významný tržní podíl, ani o významný zdroj příjmů pro společnost. S ARM v rukou však může ovlivnit vývoj architektur a produktů směrem, který jí bude lépe vyhovovat.

Intel

Rok 2020 bude pro Intel dost možná technologicky i produktově nejslabším rokem za dlouhou řadu let. V desktopu společnost přidala dvě jádra 5 let staré mikroarchitektury vyráběná na 6 let starém procesu, čímž konkurenci fakticky přenechala segment standardního high-endu. Novinky v segmentech HEDT a Xeonech byly ještě slabší, takže za zmínku nakonec stál jen 10nm čtyřjádrový mobilní Tiger Lake, který díky o tři generace novější architektuře, než jakou disponuje desktop, dokázal přinést zajímavé konkurenční řešení. Vadou na kráse se však stala spotřeba, v jejímž důsledku se z obvyklých 15W procesorů staly 28W. Stejně jako AMD a Nvidia, i Intel v roce 2020 zaznamenal jednu akvizici. Jde však o akvizici ze strany společnosti Hynix, která od Intelu za $9 miliard odkoupí divizi NAND.


Tolik ke stručné rekapitulaci z pohledu událostí roku 2020, která je v kontextu dnešního shrnutí poněkud nad rámec a nyní k rekapitulaci z pohledu plánů na rok 2020 a vyhodnocení toho, do jaké míry (ne)vyšly:

Mark Papermaster z AMD prohlásil, že do roku 2020 očekává drastické snížení spotřeby, respektive zvýšení energetické efektivity čipů zhruba 25×. Je to vůbec do šesti let možné stihnout?

Když začátkem léta 2014 společnost ohlásila, že přijde s 25× vyšší energetickou efektivitou, málokdo dosažení takového výsledku věřil. Případně se objevovaly diskuzní názory, které však dosažení této mety podmiňovaly technologickými kroky, jenž by patřily spíše do světa sci-fi. Z uživatelského pohledu ale nebylo divu. Situaci společnosti v roce 2014 nejlépe popsala Jolanda ve videu „Jolanda na silnici“ při komentáři silničního slalomu v 23. sekundě.

Vytyčeného cíle se ale s APU Renoir, kombinujícím v 15W produktu architekturu Zen 2, Vega a 7nm proces TSMC, podařilo dosáhnout. S ohledem na vývoj předešlých událostí to ale nakonec překvapilo málokoho.

Apple dělá vše pro to, aby se jeho elektrický samohyb dostal do prodeje už v roce 2020. Vyšlo najevo, že již skoro rok buduje specializované týmy, například pro vývoj vysokokapacitních baterií…

Jednou z klíčových osob, kterou Apple loni začátkem léta z A123 získal, je Mujeeb Ijaz, původně inženýr z Ford Motor. V A123 založil a vedl samostatnou divizi Venture Technologies. CEO společnosti Tesla Motors, Elon Musk, potvrdil magazínu Bloomberg, že se mu Apple pokouší přebírat pracovníky s nabídkou 60% zvýšení platu a bonusem čtvrt milionu dolarů k podepsání pracovní smlouvy.

Druhá dlouhodobá prognóza týkající se roku 2020 je podobně (téměř 6 let) starého data a byť se netýká světa IT sensu stricto, je o to zajímavější. Již před rokem 2015 se sem-tam proslýchalo cosi o Applu a automobilovém průmyslu, jen nebylo příliš jasné, na co se měla společnost zaměřit. Začátkem roku 2015 však přišla vlna informací o plánovaných elektromobilech, masivním investicím do vývoje baterií, přetahování zkušených inženýrů ze společností jako K123, Tesla Motors, Samsung, Panasonic, Toshiba nebo Johnson Controls. Cílem se měl stát elektromobil vydaný v roce 2020. To nevyšlo.

Již po roce a půl (v září 2016) tento plán padl a ambice se redukovaly na záměr dodávat ostatním značkám palubní autonomní systémy pod značkou Applu. Zdá se však, že s odstupem času společnost plány znovu oprášila, jen se z avizovaného roku 2020 stal 2024.

ARM věří, že Chromebooky jsou jen prvními vlaštovkami, které začínají éru notebooků vybavených ARM procesory. Společnost věří, že do pěti let budou její SoC v noteboocích zcela běžnou záležitostí

CEO ARM, Simon Segars, vnímá Chromebooky postavené na ARM architektuře jen jako počátek. Současné modely sice cílí na nejnižší cenový segment a jako bonus přidávají velmi nízké energetické nároky. Jako příklad uvedl $150 Chromebooky vybavené procesory od Rockchip. Už současná jádra podle Segarse umožňují jít výš, na Cortex-A72 je možné stavět jedno- až osmijádrové čipy a posunout výkon ještě o příčku víc.

ARM je optimistická i co do tabletů. Těch se loni prodalo asi 230 milionů (předloni kolem 207 milionů) a procentuelní pokles meziročních růstů spíš indikuje stagnaci tohoto trhu. Přesto se vedení firmy domnívá, že se do pěti let tento trh téměř zdvojnásobí.

ARM před 5,5 rokem vyslovila hned několik prognóz, prakticky žádná však nevyšla. Začněme vstupem do notebooků. CEO společnosti tehdejší první Chromebooky se SoC od Rockchip chápal jako začátek a očekával, že ARM notebooky budou v roce 2020 stejně běžnou záležitostí jako x86 notebooky. To silně nevyšlo. Už jen společnosti Rockchip tento segment nijak nepomohl, ve světě osobních počítačů byla zapomenuta, vstup se nezdařil. Chromebooky jsou dnes podstatně rozšířenější, ale poměrně úzce vázané na zákazníka reprezentovaného americkým studentem. Samy o sobě se nerozšířily tak rychle, jak AMR čekala. No a o tom, že by v segmentu klasických notebooků byla ARM architektura alespoň srovnatelně rozšířená jako x86, si zatím můžeme nechat zdát. V podstatě jsme na začátku (viz Apple M1).

Stejně tak nedošlo na předpokládaný rozmach tabletů. Z očekávaných 450 milionů tabletů ročně se nematerializovala ani polovina. Data za čtvrtý kvartál sice ještě nebyla uzavřená, ale kdybychom namísto nich použili údaj za čtvrtý kvartál roku 2019 a očekávali ještě nějaký růst, dostali bychom se k asi 180-185 milionům prodaných tabletů za rok 2020. Zájem o tablety od roku 2014 setrvale klesá a jen nestandardní události letošního roku způsobí, že čísla za rok 2020 budou mírně vyšší než za rok 2019.

O něco méně přestřelená byla vize v segmentu chytrých telefonů, kterých se namísto očekávaných 2,1 miliardy prodá asi kolem 1,3-1,4 miliard. Pravda, ještě v roce 2019 se (pro rok 2020) očekávaly prodeje mezi 1,5-1,6 miliardami, ale události posledního roku, které přiměly uživatele ke koupi tabletů, notebooků a počítačů potřebných pro práci a vzdělávání z domova, naopak utlumily prodeje smartphonů. Jde však o zanedbatelný rozdíl oproti tomu, o kolik prognóza z roku 2015 nevyšla. I zájem o smartphony zvolna klesá - v okamžiku, kdy uživateli přehrává všechna videa, dostačuje kvalitou fotoaparátu a dosahuje rozlišení pohodlně dostačujícího pro konzumaci online obsahu, nemá velká část uživatelů důvod k nákupu.

Éra DDR3 skončila, DDR4 se díky Skylaku dostávají do hlavního proudu a tak je nejvyšší čas začít přemýšlet, jak bude vypadat nástupce DDR4. Vymyslet a realizovat jej bude třeba do pěti let…

Toho se ujal Samsung, oprášil křišťálovou kouli a připravil krátkou prezentaci na téma budoucích trendů. Nástupce DDR4 (který zatím nemá přiřazený konkrétní název, tudíž nemusí - ale může - jít o DDR5) by měl být navržený tak, aby v roce 2020 mohl vstoupit do výroby na technologii pod 10 nm (patrně cosi v rozmezí 8-6 nm). Z hlediska datové propustnosti se počítá se zdvojnásobením oproti DDR4, takže bychom hovořili o efektivní frekvenci 6,4 GHz a přenosové kapacitě 51,2 Gb/s na kanál.

Samsung tehdy namaloval serverové DDR5 (dnes již víme, že se tak budou jmenovat) na počátek roku 2020 a desktopové / notebookové na konec roku 2020. Očekával výrobu na méně než 10nm technologii. Nevyšel ani rok 2020, ani plán vyrábět DDR5 na <10nm technologii.

Samsung Post Ddr 4 01

Na jaře 2020 totiž Samsung ohlásil zahájení výroby DDR5 v roce 2021 na čtvrté generaci 10nm-class (tedy něčím nad 10 nanometrů, nikoli pod 10 nanometrů) procesu. V desktopu DDR5 nejspíš využije generace Intel Alder Lake chystaná na druhé pololetí 2021, u AMD to bude nejspíš Zen 4 / Raphael v roce 2022.

„Naposledy jsme vám sdělili, že cílíme na 20% podíl na serverovém trhu pro rok 2020, dnes tento výhled navýšíme. S úspěchem, který jsme v tomto odvětví zaznamenali, se zákazníky, kteří vydávají naše produkty a s našimi investicemi do tohoto ekosystému, míříme na 25% podíl v roce 2020.“

--- Pete Hutton, výkonný vice-president produktového vývoje, ARM

Patrně s největším úletem dnešní rekapitulace přišla ARM. Na jaře 2015 svým partnerům sdělila, že v roce 2020 bude 20 % serverů (HPC) osazeno architekturou ARM a na podzim 2015 tuto prognózu ještě zvedla na 25 %. Jarního sdělení se tehdy chytila AMD a v jednom z prohlášení zmínila, že v roce 2019 se očekává 15% podíl ARM v serverech.

Realita roku 2019 byla 0 % pro HPC servery a 5 % podle ARM, to ovšem jen v segmentu „cloudový trh a datacentra“. Data za rok 2020 uzavřená nejsou, ale očekává se zhruba 4,3× více prodaných serverových ARM procesorů. Zatím však není jasné, zda to po přepočtu na podíl a zaokrouhlení na celá čísla dá opět 0 %, nebo dojde na 1 %. Pokud jde o segment „cloudový trh a datacentra“, který nyní ARM používá namísto „serverového trhu“, pak se hodí dodat, že v polovině letošního roku avizovala dosažení 25% v roce 2028.

Nová generace grafických karet je za dveřmi (no dobře, část již stojí ve dveřích) a ještě nějakou dobu bude trvat, než výrobci všechny produkty stávajících generací pošlou na trh. Co potom?

[…]

Shrnuto podtrženo, za jediný rok [duben 2007-duben 2008] se v high-endu a mainstreamu vystřídalo 5 výrobních procesů a nikomu to nepřišlo zvláštní. Popravdě ale bylo, toto období přineslo vůbec nejvyšší kadenci v nasazování nových procesů v historii grafických karet. Tři roky ale stačily na to, aby se z cyklu 5 procesů za 1 rok stal 1 proces za (téměř) 5 let.

Nebylo by nijak překvapivé, kdyby ještě v roce 2020 nebo později vycházely nové modely grafických karet vycházející stále z 14/16nm grafických čipů.

K příležitosti vydání 14/16nm generace AMD Polaris a Nvidia Pascal na jaře 2016 jsem si dovolil přijít s vlastní prognózou o nasazení nové generace výrobních procesů v segmentu grafických karet. Každý nový proces totiž přicházel s delší odmlkou po předchozím a tak bylo zřejmé, že 14/16nm výroba a její deriváty s námi budou velmi dlouho. Troufl jsem si tvrdit, že minimálně do roku 2020 ještě budeme svědky vydávání nových modelů karet s čipy této generace výroby.

V lednu 2020 došlo na GeForce RTX 2060 s jádrem GA104, v dubnu následovaly GeForce RTX 2070 Super / 2080 Super pro notebooky a v srpnu pak GeForce MX 430 a MX 450. Vše s jádry generace Turing vyráběnými na 12nm procesu, tedy vylepšené verzi 14/16nm výroby.

Během roku 2020 připraví společnost EUV skenery pro zahájení 5nm výroby. Pro tuto přelomovou generaci je plánováno zjednodušení procesu a snížit celkové náklady spojené s výrobou, které se generaci od generace zvyšují a vytvářejí čím dál vyšší časovou prodlevu mezi technologickou připraveností k výrobě a rentabilitou nasazení nových procesů.

Jak TSMC v roce 2016 ohlásila, tak učinila. Před pololetím 2020 začala sériová výroba Apple A14 na 5nm procesu TSMC (N5). Zajímavá je i diskuze k tehdejšímu článku, kde některé příspěvky, navzdory oficiálnímu tvrzení TSMC, popíraly existenci 7nm EUV procesu (N7+). Právě na něm byl od roku 2019 vyráběn SoC HiSilicon Kirin 990 5G.

Doposud velmi vágní informace o HBM3 (též zvané eXtreme HBM, xHBM, HBMx nebo HBM Gen3) si nyní můžeme trochu zkonkretizovat díky zveřejněnému plánu Samsungu. V první řadě se dozvídáme, že standard přijde v reálné podobě v roce 2019-2020 […]

Přestože si Samsung sám stanovil široké dvouleté okno, netrefil se do něj. HBM3 nedorazily ani v roce 2019, ani v roce 2020. V roce 2018 sice vydal tiskovku, ve které mluvil o urychleném vydání, ale nějak to urychlování nevyšlo. Možná ani vyjít nechtělo.

V mezičase se totiž začalo proslýchat, že výrobci pamětí, kterým se začaly úžit marže na NAND flash a klasických pamětech, se rozhodli z HBM, které měly původně pokrýt všechny segmenty trhu, udělat high-endovou záležitost profesionálních trhů. Lidsky řečeno, držet ceny a marže tak vysoko, že se v žádném jiném segmentu nasazení HBM nevyplatí. Nu a proč pouštět na trh HBM3, když se dá dobře vydělávat na vyladěné výrobě HBM2?


Druhou polovinu rekapitulace najdete v 8:00 na:

Tagy: 
Zdroje: 

Diskuse ke článku Rekapitulace: Co v roce 2020 vyšlo a co ne #1

Pátek, 1 Leden 2021 - 11:12 | TyNyT | jj, dobrý čtení, díky.
Pátek, 1 Leden 2021 - 10:17 | David Ježek | Čistě pro případ, že by to někoho zajímalo, tak...

Zobrazit diskusi