PCMark Vantage x64 HDD Suite test

Již z minulého testu technologie Intel Smart Response víme, že první test nebývá z nejsvižnějších, že se v takovém případě může jednat i o zpomalení. A tak nebudeme chodit kolem horké kaše a rovnou se podíváme na výsledky tří měření za sebou. Porovnáme to se samotným pevným diskem připojeným na Marvellu a také s předchozím měřením na čipsetu Intel Z68:

Jak jsme již zmínili na předchozí straně, HyperDuo má spíše znaky technologie „hloupé“, což se projevuje mimo jiné tím, že první měření nijak neodskakuje od jiných měření, všechna jsou víceméně stejná (s trochou nadsázky lze říci, že „chytrou“ technologii poznáte podle toho, že se chová nevyzpytatelně, zatímco „hloupá“ se chová pořád stejně). HyperDuo tak vlastně od začátku dělá to, co dělat má, nepotřebuje si na něco zvykat. Je to dáno způsobem vytváření diskového svazku typu HyperDuo Safe – jak jsme již řekli, „tweaknutý RAID 1“.

Zopakujem si, jaké jsou možnosti vytvoření HyperDuo svazku: 1. se ztrátou dat a 2. beze ztráty dat. V prvním případě se při vytvoření svazku jednoduše počítá s tím, že na něm nic nebude, což je „obsah“ pro HyperDuo v podstatě předem známý: není-li na svazku nic, je na SSD i HDD totéž, tedy alespoň lze situaci za takovou považovat. Ve druhém případě, kdy se data zachovávají, dochází při vytvoření svazku ke zkopírování obsahu pevného disku na SSD do velikosti kapacity SSD, takže i v tomto případě HyperDuo ví, co má na obou úložištích, takže s tím také může rovnou pracovat.

Nyní si však porovnejme výsledky práce s Intel Smart Response Technology. Do grafu si dáme všechno: práci samotného pevného disku, práci samotného SSD a práci HyperDuo Safe vs. Intel Smart Response.

Pokud jde o srovnání samotných úložišť, jsou zde diametrální rozdíly mezi prací přímo na čipsetu Intel Z68 a prací na čipu Marvell za PCIe Switchem PLX. To je jasný předpoklad k tomu, aby se z Marvellu za PCI Express switchem PLX stal v porovnání s přímým připojením na Intel Z68 propadák. V některých situacích (Windows Media Center, video editace) jsou rozdíly až neuvěřitelně propastné, nedovedeme si vysvětlit, proč je v takovém případě dokonce pomalejší SSD než pevný disk, byť připojený na stejný řadič (takže by měl mít v případě špatného návrhu platformy stejná omezení). Testy jsme několikrát opakovali, vždy dávaly podobné výsledky. To už nevypadá ani na „hloupou“ technologii, ale na technologii „pěkně praštěnou“.

CrystalDiskMark

Srovnáme si rovnou všechna tři měření: zleva samotný 2TB disk, samotný SSD a kombinace obojího v HyperDuo Safe:

  

Je překvapivé, kam se propadla rychlost sekvenčního zápisu při kombinaci obou úložišť. HyperDuo Safe režim jednoduše zapisuje na obě zařízení současně, tedy ono to moc nevypadá jako „současně“, jako spíše „jedno po druhém“. U Intel Smart Response technologie, kde se SSD používá jako cache, se na disk zapisuje až později kopírováním z SSD, když už není co na práci. Proto také při zrušení konfigurace nějaký čas trvá, než se vše, co ještě není na pevném disku, na něj z SSD překlopí. Naopak HyperDuo Safe si právě klade za cíl to zabezpečení dat na disku v případě výpadku SSD.

Integrace SP3 do instalačky Windows XP

I tentokráte jsme vyzkoušeli praktický test, jehož průběh si znovu připomeneme.

Opět pro vás máme výsledky měření jak samotného disku a samotného SSD, tak kombinace obojího:

Jak sami vidíte, zrychlení tu je, ale na rychlost SSD to samozřejmě nemá. Dlužno také dodat, že rychlost práce samostatných úložišť je opět v obou případech pomalejší než přímo na čipsetu Intel Z68, přičemž u SSD je ten rozdíl bohužel hodně velký.

I tentokráte přichází na řadu druhá fáze testu, kde je výše uvedený proces integrace „obtěžován“ druhým procesem, který dělá:

I tady je potřeba říci, že jde o značné urychlení disku, potažmo značené zpomalení SSD, jak se to vezme. Výsledek je však tentokráte překvapivě hodně blízko měření na Intel Z68 se Smart Response Technology.