My jsme si už o HyperDuo hodně povídali právě v souvislosti s uvedením řadiče HighPoint RocketHybrid, který nese čip Marvell 88SE9130. Ten komunikuje se systémem přes PCI Express ×1 druhé generace (5 GT/s), jinými slovy je možné mu poskytnout datový tok až 500 MB/s. To samozřejmě může být málo s ohledem na skutečnost, že nese dva 6Gbitové SATA porty, každý teoreticky schopen protáhnout 600 MB/s.

Na desce ASUS P8P67 Deluxe je to ještě navíc silně zkomplikované tím, že řadič je připojen na PCI Express Switch PLX PEX-8608. Ten je na jedné straně připojen do jižního můstku (čipsetu Intel P67) přes jednu jedinou PCI Express linku (5GT/s), na druhé straně je pak kromě řadiče Marvell (PCIe ×1, 5GT/s) ještě také gigabitová síťovka Realtek (PCIe ×1, 2,5GT/s), řadič JMicron JMB362 (PCIe ×1, 2,5GT/s), FireWire VIA VT6315N (PCIe ×1, 2,5 GT/s), ASMedia PCI řadič (PCIe ×1, 2,5GT/s) a vše, co případně připojíte do dvou PCI Express ×1 slotů.

A to se raději ani nebudeme více „rozplývat“ nad tím, že čipset P67, který má do procesoru pouze 2GB/s rouru, obsahuje sám o sobě SATA řadič pro až šest SATA portů (z toho dva 6Gbitové), dva integrované USB 2.0 řadiče, gigabitovou integrovanou síťovku Intel a další drobnosti, plus na jeho dvou PCI Express linkách visí dva USB 3.0 řadiče Renesas (jedoucí oba 5GT/s) a čtyři PCI Express linky jsou rezervovány pro třetí PCI Express ×16 slot.

My jsme pro naše testy pro dosažení co nejvyššího průtoku vypnuli na PLX switchi vše, co se dalo, to znamená FireWire řadič, síťovku Realtek a řadič JMicron. Zůstal na něm tedy pouze řadič Marvell, ASMedia PCI řadič (nejde vypnout) a oba PCIe ×1 sloty, v nichž ale nic nebylo zasunuto, stejně jako ve všech PCI slotech. Řadič JMicron byl také v klidu, nic jsme na něj nepřipojovali. Pro zajímavost: zjistili jsme, že tato úprava konfigurace měla na reálný průtok dat vliv zhruba +6 MB/s pro čtení a +3 MB/s pro zápis.

Pokud jde o samotný řadič, zde je také jedno „nedorozumění“ mezi Asustekem a Marvellem. Již dříve jsme říkali, že Marvell oficiálně podporuje HyperDuo jen na řadiči 88SE9130.

Námi testovaná deska má však 88SE9128, který se od 88SE9130 liší přítomností PATA portu (i když je nevyužitý) a drobnými kosmetickými odlišnostmi, které jsme si zahrnuli do tabulky:

 
Bloková schémata, vlevo 88SE9128, vpravo 88SE9130

Jelikož Marvell u obou řadičů hovoří o tom, že jsou vnitřně postaveny kolem jistého ARM jádra (Marvell má s ARM jádry celkem bohaté zkušenosti), pak se domníváme, že schopnosti obou jsou jednoduše dány softwarově, tedy v první řadě firmwarem (BIOSem řadiče, který může být jak ve formě zvláštního čipu přidruženého k samotnému řadiči, tak i coby součást BIOSu desky), dále pak ovladačem a dalšími nástroji s těmito řadiči komunikujícími. Domníváme se, že Asusteku prostě jen nic nezabránilo v rozchození HyperDuo i na řadiči 88SE9128, postačilo pouze do firmwaru desky nahrát patřičný BIOS pro řadič, který už se o funkci HyperDuo postaral (zjednodušeně řečeno jde o software, kterým se řídí vnitřní ARM jádro). Vlastně tak udělal z 88SE9128 softwarovou cestou 88SE9130, i detekční programy čip vidí jako 88SE9130.

Můžeme klidně předpokládat, že (snad téměř) všeho, čeho se dočkáme v tomto testu, bychom se dočkali i na skutečných řadičích Marvell 88SE9130, tedy kromě případně vyšší rychlosti, neboť jsme v této konfiguraci limitováni pavoukem, v jehož středu je PLX PCIe switch. BIOS pro daný řadič je podle našeho názoru asi nejdůležitější komponentou, protože už jsme měli v redakci jiné desky s Marvellem 88SE9128, avšak HyperDuo na nich nechodilo. Je samozřejmě otázkou, zda by šel firmware ostatních základních desek upravit výměnou BIOSu Marvell určeného typicky pro 88SE9128 za BIOS s podporou HyperDuo určený pro 88SE9130, ale to nebude předmětem našeho zkoumání. Kromě toho Asus P8P67 Deluxe je jistou formou důkazu, že by to nějak jít mělo.