Abych se přiznal, když mě redakce CDR serveru požádala o tyto odpovědi, nečekal jsem takový ohlas. Je vidět, že tento problém je dosti ožehavý a proto jste měli tolik dotazů. I když někdy mi připadlo, že si na mě vyloženě vymýšlíte, ale to nevadí, bude se mi to hodit, až budu zas někdy podobnou trestnou činnost vyšetřovat. Takže Vám všem děkuji :-).

Rád bych se k pár věcem vrátil. Přečetl jsem v některých odpovědích, že jsem nic konkrétního neřekl a že jsou to moje domněnky a názory.

Máte pravu. Ale právo je už takové. Vyšetřovatel poté, co dostane podklady od kolegů, kteří se zabýbají kriminální službou, vede trestní spis až do okamžiku napsání návrhu na podání obžaloby. Na základě našich spisů se pak soudí, ale to určitě víte. V trestním řízení je mým nadřízeným státní zástupce, ten jediný má právo dávat mi závazné pokyny, které se týkají vyšetřování. Samozřejmě může mít na celou věc jiný právní názor a v konečném důsledku taky hlavně soud. Proto jsem u některých otázek odpovídal nejednoznačně.

A ještě ke všemu žádný případ není stejný, neexistuje jednotná šablona.

Jeden tazatel mě obvinil, že neuvádím pravdu. Ptal se, zda u prohlídky je přítomen zástupce poškozené firmy a zda je v příkazu uvedeno, že se hledá jen jeden konkrétní software. Odpověděl jsem mu, že přítomnost zástupce poškozené firmy není nutná a že bych hledal všechen pirátský software. Měl jiné zkušenosti a dovodil z toho, že já nemluvím pravdu. Co jsem mu odpověděl, to si přečtěte. V loňském roce jsem vyšetřoval případ, který se týkal internetu. Pachatele jsme našli, podal jsem návrh na obžalobu. U státního zástupce ležel spis půl roku, protože nejspíš nevěděl, o čem spis byl. Pak to dostal nový mladý začínající stání zástupce a asi za tři dny napsal obžalobu. Prostě tato problematika je bohužel dost polem neoraným.

Byly také dotazy týkající se možnosti odmítnutí vstupu do bytu nebo nebytových prostor a který zákon upravuje výkon domovní prohlídky a prohlídky jiných prostor. Takže důvody způsob provedení prohlídek upravuje trestní řád. To je zákon, který vlastně říká, jakým způsobem se to trestní řízení musí dělat.

V ustanovení § 82 tr. řádu jsou uvedeny podmínky, za kterých lze prohlídku vykonat. Musí být důvodné podezření, že se v takových prostorách nachází buď osoba a nebo věc důležitá pro trestní řízení. Příkaz k domovní prohlídce může vydat jen soud, příkaz k prohlídce jiných prostor (např. prostory nějaké firmy) mohu vydat i sám, pokud věc nesnese odkladu a souhlasu státního zástupce nelze předem dosáhnout, v ostatních případech je nutný předchozí souhlas. Prohlídky má právo zúčastnit se osoba, u níž se prohlídka koná. U prohlídky jiných prostor může být příkaz doručen třeba zaměstnanci.

V ustanovení § 85 tr. řádu stojí, že k výkonu domovní prohlídky je třeba přibrat osobu, která na věci není zúčastněna. Zástupce poškozené firmy je na věci zúčastněn, proto tam být nemusí, já bych si ho k takové prohlídce nikdy nebral. V ustanovení § 85a tr. řádu stojí, že osoba, u níž se koná domovní prohlídka, osobní prohlídka nebo prohlídka jiných prostor, je povinna úkon strpět. Pokud osoba neumožní provedení úkonu, jsme oprávněni po předchozí marné výzvě překonat odpor takové osoby nebo jí vytvořenou překážku.

To je v kostce vše, co se týče výkonu prohlídek. V zákoně je to samozřejmě upraveno podrobněji, ale to bych mohl příslušné odstavce rovnou opsat.

Existuje ještě další ustanovení, které se týká povinnosti vydat věc a to v § 78 tr. řádu, kde stojí, že kdo má u sebe věc důležitou pro trestní řízení, je povinen na vyzvání orgánu činného v trestním řízení ji vydat. Pokud vyzvaná osoba neuposlechne, je možno jí uložit pořádkovou pokutu až do výše 50.000,-Kč. Jinými slovy to znamená, že takovou povinnost má i zaměstnanec, pokud má takovou věc k dispozici a nemůže se odvolávat na nadřízeného. Pak by následovalo odnětí věci, popřípadě nařízení domovní prohlídky či prohlídky jiných prostor.

Jak se prohlídky jiných prostor dělat nemá, se dočtete také. Redakce připravuje článek, který se týká ještě kauzy Mironet. Komentovat to radši nebudu. Hodně otázek směřovalo na téma, co musí mít či nemít za doklady k software stíhaná osoba, u které se úkon koná. V jejím vlastním zájmu vše o legálnosti nabytí software. Ten, kdo to opravdu má, bez problému to dokáže, a ten kdo ne, tak vymýšlí všechny možné důvody proč ne včetně povodní. Záleží pak na vyšetřovateli, jak se s takovou "obhajobou" vypořádá.

Možná by vás zajímal postup prohlídky u firmy. V každém případu bych vzal sebou znalce, který by byl schopen zjistit i jednotlivé propojení počítačů v síti z důvodu licencí pro víc strojů. U zajišťovaných počítačů by se buď přelepily vstupy pro CD, diskety a napájení a tímto způsobem opatřený počítač by se předal znalci, aby se vyloučily spekulace o tom, co jsem tam přikopírovali. Případné zkoumání počítačů trvá opravdu dlouho a vyšetřovatel to nemůže ovlivnit. Prostě až to bude, tak to bude. Mezitím by se prováděly jiné úkony, zejména shromaždování legality softwaru a výslechy.

U osob, které si o trestní řízení koledují samy tím, že dávají do různých inzercí nabídky na software, je to jednodušší. U ní doma se sebere všechno, na co přijdeme. Obyčejně takovému trestnímu řízení předchází kontrolní nákup třeba ze strany společnost JRC a nebo třeba Microsoftu :-). Na udání závistivého souseda jsem ještě nic nevyšetřoval i když nepopírám, že by to nebylo možné.

A na úplný závěr bych chtěl říct, že jsem se snažil odpovídat tak, jak bych já skutečně postupoval. Ale upozorňuji, že bezprostřední rozhodnutí o postupu by vyplývalo z konkrétní situace. Z reálně konkrétní situace, některé vaše dotazy mi připadaly spíš z oblasti sci-fi :-).

S pozdravem vyšetřovatel

P.S. Doufám, že se sejdeme třeba někdy příště jen takhle a ne já v roli vyšetřujícího a vy vyšetřovaní :-)

Původní reakce čtenářů naleznete v tomto auditoriu, další vítáme v diskuzi pod tímto článkem.