Kvůli (nebo v kontextu toho, o čem dnes chci psát spíše díky) zvláštní havárii mého PC jsem si v posledních dnech užil trochu toho „distribučního turismu“. Okusil jsem tak, zčásti ze zvědavosti, několik linuxových distribucí, které se holedbají tím, že jejich výchozím desktopem je to či ono. Měl jsem tak možnost opět okusit jak aktuální GNOME 3.xx, tak aktuální KDE 5.x (odmítám tomu říkat jinak, demence rozsekání jednolitého desktopu na tři odděleně aktualizované komponenty je jednou z věcí, kterou bych nejraději tvůrcům KDE „omlátil o hlavu“, ale to odbočuji).

Než se zeptáte, tak ne, „pámbů“ opravdu nechce abych používal Cinnamon a opět se mi tak nepodařilo nainstalovat × zprovoznit × přilogovat se (k) distribuci se skořicí. Ani Mint 17/18 mi prostě nefunguje. A jsa líný ježeček, nemám chuť se babrat s OS, který neběží sám od sebe, když vím, že jiné fungují a současně je tu i ten demotivační faktor, že Cinnamon staví na GTK+ v3.

Když už jsme u toho, GNOME 3.xx jsem zkoušel už mnohokrát, jednu dobu dokonce i střednědobě používal (pravda, v režimu GNOME Classic s tehdy ještě dodatečně zprovozněným „alt-tabováním“ oken). Dodnes dle mého názoru tento desktop nejenže nedospěl do fáze, kdy bych jej chtěl dobrovolně používat, naopak se od ní vzdaluje. Není to ani tak problém samotného GNOME Shellu, jako spíše problém aplikací a GUI-nacismu (viz Linus Torvalds), který přesouvá prvky do nové hlavní lišty a vy ani pořádně nemůžete v nových GTK+ v3 verzích aplikací (které používají právě i GTK+ v2 desktopy) rozpoznat, jeslti je okno aktivní, nebo ne. U GNOME zkrátka stále hlouběji narážím na to, že mi někdo vnucuje svoji jedinou správnou představu o dobře provedeném desktopu, přičemž tato představa je stále vzdálenější představě mojí. Přeji Red Hatu hodně štěstí, ale jsem toho názoru, že tuhle práci dělají blbě.

Nicméně může být ještě hůř. V zásadě v tuto chvíli nemám nic proti frameworku Qt5. Pokud LXQt ve finální stabilní verzi prokáže, že není horší než původní LXDE/GTK+ v2, resp. že je dostatečně lepší než tahle letitá verze s letitým frameworkem, budu to klidně používat. KDE 5 to rozhodně neprokazuje. Stejně jako o KDE 4 a vlastně historicky i o KDE 3, si dovolím říci, že tento desktop je nadále výpočetně náročný, neohrabaný a strašlivě přeplácaný. A opět se to netýká jen samotného desktopu, ale i jeho aplikací, kde největším zklamáním - ostatně jako skoro vždy u KDE - pro mě byl přehrávač Amarok. Nemá smysl zabíhat do detailů, ostatně je to ryze subjektivní věc (mě vyhovují lehké polotupé přehrávače typu Audacious, či foobar2000 pod Windows). Podobně jako u fotografií nepotřebuji knihovní věci na správu / tagování a další zbytečnosti, nepotřebuji ani všeobjímající knihovnu pro hudbu. Ale Amarok je jen jednou částí problému, ono samotné KDE 5 umí prodloužit celý start OS možná až na dvojnásobek a učinit tak i z SSD běžící Linux pomalejším než Windows 8.x či 10. Vím, že takřka vše lze v KDE 5 konfigurovat, ale výchozí konfigurace ve mnou zkoušeném Kubuntu, kde předpokládám poměrně generickou implementaci, je hrozná. A jsa líný ježeček, nemám chuť 1 hodinu zkoumat co/kde/jak přenastavit k jakés-takés spokojenosti, když do 15 minut mohu nainstalovat jiný OS založený na starém dobrém LXDE (nutno dodat: na které jsem zvyklý).

Takže distribuční turismus končí, sedím ve staré konzervativní Mageie 5 s LXDE a doufám, že to zase nějakou dobu vydrží. A doufám, že tohle LXDE tu s námi ještě alespoň pár let bude, jelikož u něj je naděje, že jeho „zasí*ání“ GTK+ v3 verzemi programů nebude postupovat tak rychle jako v případě Xfce. Kromě těchto dvou tu je teoreticky ještě MATE, ale to také už postupuje proces přechodu ke GTK+ v3.

Kam se nám ten linuxový desktop vlastně smrskl? Jsou tu dva velké molochy a otázkou je, co zbyde z těch starých konzerv po příchodu Waylandu. U GNOME lze jistě vytknout provázanost Red Hatích věcí (GNOME - GTK+ v3 - Wayland - systemd - atd.), u KDE 5 zase tu brutální přeplácanost a osobně bych řekl i neschopnost se konečně najít, protože s každou další generací se překopává hromada věcí včetně jména.

Samozřejmě je možná ještě cesta skrze nikoli desktopová prostředí, ale prostá grafická rozhraní jako WindowMaker, IceWM, dwm a podobné fajnšmekroviny. Ale ty nic nezmění na tom, že GTK+ v2 odchází, GTK+ v3 „mrví“ vzhled oken a kdo ví jak to bude s Qt5 aplikacemi.