Seagate BarraCuda Fast SSD patří je poměrně standardní externí SSD s USB-C rozhraním, uživatelsky není rozebíratelné, ale to je u hotových krabiček standard. Disk může být vhodný na přenášení dat, je samozřejmě rychlejší, než plotnové disky a odolný vůči nárazům. Zajímavý může být tento disk pro uživatele herních konzolí, jelikož disk lze snadno do takových zařízení připojit a není třeba nic rozebírat.

Seagate udává rychlosti až 540 MB/s, což je nemožné při použití 5Gb/s USB rozhraní, tuto rychlost je možné získat pouze připojení do USB 10Gb/s portů. Seagate dále uvádí hmotnost disku, celých 140 gramů, což není úplně málo. V balení najdeme dva USB kabely, jeden je oboustranný USB-C 10Gb/s a druhý má jednu USB-A koncovku, propustnost je 5Gb/s.

Seagate k SSD přikládá i dvouměsíční předplatné k službě Adobe Creative Cloud, což může být pro některé uživatele zajímavé, minimálně na zkoušku.

Bohužel Seagate neuvádí, kolik přepisů NAND paměti vydrží, což je mrzuté, informaci jsem nedostal ani po explicitním dotazu, což také nepotěší. Seagate dává na toto SSD dvouletou záruku, takže bych si troufal odhadovat, že výdrž nebude moc velká, ale třeba se pletu. Je prostě neznámá a utajování takové informace je frustrující. V datasheetu taková informace také není, ale dozvíme se, kolik balení SSD se vejde do master kartónu a kolik master kartónů můžeme umístit na jednu paletu, což je extrémně důležité pro koncové uživatele.

Seagate toto SSD nabízí v kapacitách 500GB/1TB/2TB, přičemž testovaný 500GB model je možné zakoupit již od 2700 Kč s DPH, za podobnou nebo nižší cenu je možné pořídit konkurenční HyperX Savage EXO 480GB, které nabídne jeden rok záruky navíc, je ale většinou pomalejší.

SSD v krabičce je velmi pravděpodobně nějaké SATA 6Gb/s SSD, výkon tomu odpovídá při použití 10Gb/s USB-C kabelu. SSD jsem tedy testoval v 5Gb/s i v 10Gb/s USB režimu. Na samotné krabičce najdeme i malý zelený LEDkový pásek signalizující zapnuté napájení. SSD je od výrobce naformátované systémem souborů exFAT, podporuje tak soubory větší, než 4GB a také funguje na všech populárních operačních systémech.

Seagate má ke stažení software k tomuto SSD, vyzkoušel jsem SeaTools for Windows, kterým můžeme zjistit, zda je SSD zdravé, ale jelikož nevíme, kolik přepisů SSD vlastně vydrží, moc se toho nedozvíme.

Dále můžeme stáhnout Seagate Toolkit, ve kterém si můžeme nakonfigurovat zálohování počítače, nebo třeba jen konkrétních adresářů na toto SSD. Mimo zálohování i s možností archivace smazaných souborů vlastně software s tímto diskem nic dalšího neposkytuje, takže pro normální přenášení dat není zapotřebí. Nástroj je naštěstí odlehčený a vše se dá nastavit velmi rychle několika kliknutími myši.

Také jsem se rozhodl zmínit menší „blast from the past“ jménem UASP. V roce 2011 a v dobách Windows 7 se jednalo o poměrně žhavé téma. USB 3.0 byla žhavá novinka a zkratka znamená USB Attached SCSI Protocol, při použití UASP získáme lepší výkon USB disků, jelikož jsou připojené jako SCSI a ne v BOT režimu, což je výrazně pomalejší. Pokud používáte Windows 8 a novější či rozumně moderní Linux, nemusíte toto vůbec řešit, v již nepodporovaných Windows 7 ale musíte ručně instalovat ovladače pro UASP zařízení.

Pro zajímavost přikládám ještě WIFTovo dobové články:

• Lesk a bída USB 3.0 a rychlého UAS protokolu

• První test UASP USB 3.0 zařízení

Seagate u těchto disků propaguje použití pro hráče, kdy si hráči nainstalují hry na takové SSD, což se mi jeví jako poměrně zvláštní nápad, jelikož většina desktopů a notebooků má možnost úložiště vyměnit za větší a rychlejší. Možná je to zajímavější pro majitele konzolí, nebo Personálních Počítačů Apple Macbook, které mají připájené a nevyměnitelné úložiště přímo na základní desce. Testuji tedy na dvou různých noteboocích, ale ani jeden z nich není Macbook.

Prvním pánem na holení je Acer Predator Helios 500, který jsem recenzoval minulý rok a tak se mi zalíbil, až jsem si ho koupil. Notebook má hromadu USB portů díky desktopovému procesoru AMD Ryzen 7 2700 a chipsetu B450. SSD na Aceru testuji rovnou třemi způsoby a to následovně:

• USB-C 10Gb/s – použit je USB-C to USB-C kabel v 10Gb/s USB-C portu – připojeno do B450
• USB-A 10Gb/s – použit je USB-C to USB-A kabel v 10Gb/s USB-A portu – připojeno do B450
• USB-A 5Gb/s – použit je USB-C to USB-A kabel v 10Gb/s USB-A portu – připojeno do CPU

Na Aceru běží aktuálně Windows 10 Pro v1909 a testuji primárně za pomoci AS SSD Benchmarku, ale také simuluji reálné použití za pomoci robocopy a kopírování nainstalované hry World of Warships, která na disku zabere asi 48GB místa a má i mnoho malých souborů.

Recenzi tohoto pesíkatého stroje si můžete přečíst níže:

• RECENZE: Acer Predator Helios 500 (PH517-61-R54R) - aneb osm jader v notebooku

Jako další subjekt posloužil můj odlehčený společník na cesty, Lenovo ThinkPad W530 z roku 2012, tento kousek má CPU Core i7-3840QM, 32GB RAM DDR3-1866 a celé dva USB 3.0 5Gb/s porty typu A. Na tomto stroji jsem testoval v Linuxu, konkrétně používám Linux Mint Cinnamon 19.2 64-bit. USB porty poskytuje Intel QM77 chipset a s CPU komunikuje za pomoci DMI 2.0 sběrnice.

V Linuxu jsem testoval hlavně s využitím dd a také jsem zkusil i hdparm.