Test: AMD Radeon R9 Fury Nano v roce 2018

17. 8. 2018 | Karáš Svorka | Hardware, Grafiky

V roce 2015 vydala AMD grafické karty založené na GPU Fiji, první GPU s HBM pamětí. Velmi zajímavá byla varianta Fury Nano, která měla velmi slušnou efektivitu a slušný výkon. Jak si vede v roce 2018?

Kapitoly článků

1. Představení Fury Nano

2. Testovací sestava a další grafické karty

3. Unigine, Blender, Cinebench

4. Herní testy

5. Herní výkon s +50% power limitem

6. CrossFire

7. Provozní vlastnosti - teploty a spotřeba

8. Závěrem

Představení Radeonu Fury Nano

Než začneme s testováním, podíváme se na jednu Fury Nano a také testovací sestavu.

Když Fury Nano v roce 2015 vyšla, hned jsem ji chtěl, ale nelíbila se mi úplně cena a o pár měsíců později jsem nakonec pořídil výkonnější Fury X. Fury Nano měla několik měsíců titul „nejvýkonnější a nejmenší grafická karta na trhu“. I dnes se jedná o velmi slušnou kartu, moc jich ale bazarově nenajdete, právě díky vyšší ceně a mnoho uživatelů nemusí cítit potřebu tuto kartu měnit. Výkonnostně se totiž drží nad GeForce GTX 1060 i Radeonem RX 580, v některých úlohách je díky 4096 SP a HBM pamětem ještě výkonnější.

Já jsem Fury Nano pořídil úplnou náhodou asi měsíc nazpět ve Francii a jeden kus mě vyšel na příjemných 6300 Kč včetně dopravy, což považuji za poměrně dobrý kup vzhledem k stávajícím cenám grafických karet a to i po jejich zlevnění. A protože byla cena dobrá, pořídil jsem rovnou dvě.

Fury Nano je opravdu malá karta, zabere dva sloty a je jen o trošku delší než PCI-E slot, je ale překvapivě těžká, chlazení si totiž musí poradit s 175 Watty tepla, většinu tepla ale vyfukuje do skříně, hodí se tak v ní mít dobré větrání. Na kartě najdeme jeden osmipin, který je směrovaný dozadu. Na kartě je také 9cm ventilátor, který je i v zátěži poměrně tichý, bohužel v idle se ventilátor nezastavuje, zastavuje se pouze pokud je karta uspaná, což se děje v případě, že karet máme více. Karta má na boku logo Radeon, které ale nesvítí. Jako výstupy zde slouží tři velké DisplayPorty a jeden HDMI konektor.

Fury Nano používá úplně stejné GPU jako Fury X, liší se ale řízením spotřeby a frekvencí jádra, Fury Nano má totiž plně aktivní GPU jako Fury X. Zatímco Fury X drží 1050MHz i v maximální záteži, Fury Nano má maximální takt 1GHz a v zátěži se GPU často podtaktuje do rozpětí 800-900MHz, občas je to ještě méně, nebo více. Záleží na konkrétní úloze. Díky tomuto řízení frekvence se drží TDP na 175W a karta má slušný výkon i provozní vlastnosti.

Z karty jsem demontoval chladič, abych ji vyčistil od prachu a přepastoval. GPU je opravdu obří, absence klasických GDDR5 pamětí umožnila vyrobit kartu v takto malém formátu.

Pro zajímavost ještě zmíním články o Fury Nano z minulosti:

Testovací sestava

Jako testovací sestavu jsem použil poměrně obyčejné PC s AMD Ryzenem 5 2600X, bohužel deska od Gigabyte má nejspíše v BIOSu nějaký nepříjemný bug, který způsobuje, že se občas po zapnutí nenastaví správně XMP, je potřeba restartovat a nastavit to znovu. Jako další bug považuji spotřebu, s Ryzeny řady 2000 mám na této desce odběr o 20 Wattů vyšší než na jiné desce nebo s Ryzeny řady 1000. Je to lehce nepříjemné, ale neměl jsem zrovna po ruce lepší AM4 board. Jako chladič jsem použil AMD Wraith Max with RGB LED, který je přikládán k Ryzenu 7 2700X.