Tolik loňský rok a je nejvyšší čas si popovídat o tom, co lze od "Linuxu" očekávat v roce příštím. Nejprve věci pod pokličkou. Za prvé doufejme, že definitivně vezmou za své veškeré problémy ohledně ACPI, procesorů Sandy Bridge a regrese oněch chyb. Už kvůli Ivy Bridge buďme optimisté a věřme, že notebooky s nějakou Linuxovou distribucí budou mít podobnou výdrž v provozu na akumulátor jako stejné stroje s Windows 7 ("Windows 8").

Další co bude zajímavé sledovat a doufejme, že dozná změn k lepšímu alespoň pro stávající hardware, je podpora hibernace. Zde má stále Linux jako takový co dohánět, ale čekejme spíše menší zázraky než z hlediska Ivy Bridge. Kde naopak lze čekat pozitivní vývoj, protože ten je zde poslední léta v rámci obou táborů, je vývoj open-source ovladačů pro GPU. U Nvidie se samozřejmě můžeme celkem přijatelně spolehnout na uzavřené ovladače jak pro Linux, tak FreeBSD, AMD sice drivery pro FreeBSD nenabízí, zato však velmi aktivně podporuje komunitu a poslední zprávy ukazují, že se již pilně pracuje na rozšíření open-source ovladače o podporu Graphics Core Next architektury, tedy Radeonů HD 7000.

Příští rok také ukáže, jestli bude Bulldozer opravdu tak "nedobrý" (na rozdíl od WIFTa nepoužívám pro Bulldozer přímo slovo "špatný" či "propadák") - linuxový kernel může přinést jistá zlepšení, ostatně totéž platí i pro Windows 7 a Windows 8. Navíc je zde implementace podpory AVX či XOP do aplikací (víme minimálně o x264) případně kompilačních nástrojů (čerstvě hovoří phoronix o tom, že LLVM 3.1 vylepší podporu AVX a přinese dokonce implementaci pro AVX2 - tedy Ivy Bridge). Toto je samozřejmě dvousečná zbraň, z AVX benefitují AMD i Intel. AMD si ale více připisuje k dobru v oblasti OpenCL, kde nabízí v součtu jednotlivých komponent (řekněme to takto: "8core" Bulldozer + "2048core" Radeon HD 7970) možnost postavit stroj, který pro OpenCL nabídne bezprecedentní výkon, a to zejména právě díky GCN architektuře cílící jak na GPGPU obecně, tak i na double-precision výkon. Jestli z tohoto (AVX, XOP, OpenCL) budou schopné dostatečně těžit i vývojáři open-source aplikací, to bych raději hodnotil velmi opatrně, byť víme minimálně o GIMPu či RAW developeru DarkTable.

V desktopových prostředích je to těžké. Po letech se dá říci, že situace kolem nepříznivě přijatého, hekticky rozjetého KDE 4 se konečně stabilizovala a vlastnosti jako "aktivity" a další specialitky včetně třeba aplikací typu Amarok 2/Clementine (Amarok 1 fork) a rekonq (webový prohlížeč s Webkit jádrem) dělají z tohoto desktopu zajímavou a ač to bude znít v historickém kontextu zvráceně - konzervativní volbu ve srovnání s "konkurencí". Přeci jen desktopy jako GNOME 3 s GNOME Shellem či Ubuntu se svým Unity jsou pro řadu lidí až příliš velkou revolucí a tam kde nevyhovuje ani Xfce, ani LXDE a další prostředí, je možné se buď spolehnout na to, že projekty jako MATE (GNOME 2 fork) či čerstvý Cinnamon ("GNOME 2-like" fork GNOME Shellu od tvůrce distribuce Linux Mint) a jiné budou opravdu životaschopné. Druhou možností je KDE 4.7.

Dostane se v roce 2012 konečně GIMP do verze 2.8? Přinese podporu single-window režimu ve stabilní verzi? Nabídne konečně vyšší než 8bit/color barevnou hloubku? To vše jsou kardinální otázky již zhruba jednu dekádu a stále na ně není jistá odpověď. V obou případech jde o vlastnosti, které mnozí velmi ocení, ale GIMP zaostává vůči Photoshopu na tolika frontách, že by bylo nebezpečné očekávat od verze 2.8 příliš mnoho zázraků.

Vedle GIMPu si dovolím ještě připomenout něco, co bych nazval "novou vlnou" mezi programy pro zpracování fotografií. V obou případech jde o aplikace, které jsou starší roku 2011, ale právě letos prodělaly velmi výrazný vývoj. O Rawtherapee jsme se již zmínili, druhou jmenovanou je Photivo. V obou případech jde o programy s extrémními možnostmi v úpravě fotografií, zejména těch, které jsou vyvolávány z RAWů. Z vlastní zkušenosti si dovolím říci, že Photivo dokáže doslova "zázraky" u velmi podexponovaných fotografií, Rawtherappe naproti tomu až šokujícím způsobem umí kouzlit i silně přeexponovaných snímků, kde si s přepaly na jistých typech scén/oblastní fotky poradí lépe než cokoli jiného (a tím ve vybraných případech myslím nejen Photivo, ale také Bibble 5.x a Lightroom 3.x).

Pro oba programy ale platí, že daní za jejich brutální schopnosti (ať již z hlediska pre/post-processingu, tak vlastního engine založeného na dcraw a řadou doplňků) je jak dlouhá "learning-curve", tak hlavně extrémní výpočetní náročnost - zde je právě prostor pro Sandy Bridge/Ivy Bridge a Bulldozer/Piledriver, ideálně masivně přetaktovaný. V případě obou programů jde také o nástroje, které jsou s ohledem na vnitřní barevnou hloubku, s níž vše počítají, natolik paměťově náročné, že je prakticky nemožné, resp. obtížné je provozovat na 32bitovém OS - v obou případech je velmi doporučována 64bitová verze.

Mezi distribucemi čekejme pochopitelně nové verze od všech. Vyjde jak nová Mandriva a Mageia, tak openSUSE, Fedora a hlavně nás v dubnu čeká Ubuntu 12.04 LTS, které bude Canonical podporovat velmi dlouho. Z BSD světa se díky odsunu vydání patrně až v roce 2012 dočkáme vypuštění FreeBSD 9, které přinese velkou řadu novinek (přesahující tento článek). Spolu s ním pochopitelně přijde i uživatelsky přívětivá varianta FreeBSD 9 známá jako PC-BSD. Které verze hlavních distribucí nasadí jako výchozí souborový systém btrfs, nechme prozatím koňovi (má větší hlavu).

Závěrečná poznámka: pokud sledujete pravidelně věci kolem hardwarové akcelerace videa, tak jistě víte, že vedle Nvidia GPU mají jistou, stále se zlepšující formu podpory i GPU od AMD a Intelu. Na druhou stranu nikde není k mání ucelený přehled toho, které linuxové aplikace podporují ta která GPU a ty které video enginy. To platí zejména pro UVD3 generaci GPU AMD a také grafická jádra nacházející se v současných i budoucích APU (a tentokrát tím míníme jako Fusion od AMD, tak procesory Intelu). Pro různé netbooky a notebooky založené na úsporných ULV čipech je toto stěžejní vlastnost, navíc doplněná o nutnou podmínku kvalitní podpory HDMI výstupu včetně zvukové složky.

Posledním bodem je ARM. Vedle Androidu se na tuto platformu pilně tlačí i hlavní linuxové distribuce, zmiňme alespoň Ubuntu, které s verzí 11.10 přišlo s neoficiální podporou pro některé ARMové stroje a pro verzi 12.04 by chtělo mít k dispozici oficiální port systému na ARM. Jestli se tak skutečně stane, asi neodoláme a konečně si nějaký ten tablet osaháme :-).

Co říci závěrem? Linux a open-source svět obecně má za sebou velký rok a neméně tak velký rok jej čeká. Rok, ve kterém opět budeme všichni bezplatně benefitovat z práce tisíců a tisíců open-source vývojářů, jejichž filosofií je nabízet svoji práci, svoje know-how světu. Je jedno, jestli pod "striktní" GPL licencí, nebo "superotevřenou BSD". Je jedno, že většinu těchto vývojářů zaměstnávají velcí softwaroví hráči, kteří tak fakticky platí tento vývoj. Důležitý je výsledek. Dovolte mi tedy na tomto místě poděkovat firmám jako Red Hat, Novell, Mozilla, IBM, Intel, AMD, Mandriva, Canonical a také všem jednotlivým vývojářům za jejich parádní práci. Snad je v roce příštím jejích nadšení neopustí, protože bez jejich práce by byl svět softwaru nudný, šedivý a uzavřený.