Události přelomu roku 2013 a 2014 se odvíjely především od tehdejší Litecoin mánie. Řada uživatelů skupovala grafické karty ve velkém s vidinou rychlého výdělku prostřednictvím virtuální těžby virtuální měny. To postihlo především (tehdy poměrně nové) Radeony R9 290 / 290X - dostupnost klesala, poptávka rostla a s ní i ceny. Výrobci neměli motivaci připravit modely s nereferenčním chlazením, které původně měly stihnout ještě předvánoční trh, a tak hráči, kteří chtěli mít jistotu předvánočního nákupu, preferovali GeForce řady GTX 780.

Leden

Těžařská mánie prostřednictvím grafických karet vyvrcholila právě začátkem roku, kdy zahraniční prodejci sestav přišli se speciálními Litecoin-sestavami či akcemi, které nabízely cenově zvýhodněný hardware. Litecoiny byly ale jen o sezónní záležitost, skutečný trend nastínil až CES, na který jednotliví výrobci přihlásili kolem 150 různých produktů, jenž měly jedno společné: podporu 4k rozlišení.

Patrně nejpřekvapivější událost CESu šla na vrub AMD, která tehdy oznámila záměry s projektem nazvaným FreeSync. Jeho cíle se stalo bez potřeby specializovaného hardwaru a pouze v rámci průmyslových standardů implementovat podporu pro variabilní snímkovou frekvenci.

Následně jsme se dozvěděli o záměru Nvidie vydat první grafické jádro s architekturou Maxwell již na jaře. Pak už se o slovo opět přihlásila AMD, která uvedla APU Kaveri s procesorovými jádry Steamroller a GCN grafikou. Výkon grafického jádra negativně poznamenaly dvě události. Za první AMD mohla sama a byly jí ovladače, které zdaleka nevyužívaly plný potenciál hardwaru. Multimediální výbavu rozšířily ještě lednové Catalysty, ale výkon na původně očekávanou úroveň vyskočil až v březnu. Druhá záležitost šla na vrub krachu společnosti Elpida, která vyvíjela rychlé mobilní paměti GDDR5M. Právě těmi měly být podle starších dokumentů vybavené lepší modely Kaveri - nakonec si všechny musely vystačit s DDR3.

Únor

Ve světě herních konzolí jakoby se začalo smrákat na společností Nintendo. Její Wii U se neprodávalo nijak dobře a navíc došlo na odhalení záměru Sony odkoupit továrny Renesas, ve kterých vznikalo grafické jádro Latte vybavené eDRAM pamětí. Krátce nato zveřejnila Sony prohlášení, ve kterém vyjádřila záměr převzít herní trhy dosud ovládané Nintendem s odůvodněním, že v opačném případě by tato branže mohla upadnout do krize.

V únoru přišly na svět první aplikace využívající nízkoúrovňové API Mantle. AMD již koncem ledna avizovala výkonnostní nárůsty v Battlefield 4 v rozmezí 1-41 %. Udávaná procenty záhy potvrdily nezávislé testy v původní verzi Battlefield 4 a o pár týdnů později je překonaly výsledky naměřené v Battlefield 4: Second Assault.

Prakticky celý únor se spekulovalo na téma Maxwellu. Ve druhé polovině měsíce nakonec došlo k vydání GeForce GTX 750 a 750 Ti a ač bylo zřejmé, že nejde o plně vybavenou verzi této architektury, byla tato grafická karta přijata velmi pozitivně. Přinesla totiž nejen zajímavé snížení spotřeby, ale také výhodný poměr cena / výkon, kterým v době vydání překonávala konkurenční Radeony R7 260 / 260X. AMD na malý Maxwell zareagovala vydáním Radeonu R7 265 - ten sice přinesl vyšší výkon i lepší poměr cena / výkon, ale se stigmatem nezanedbatelně vyšší spotřeby.

Nvidia reagovala i na události v high-endu, kde nahradila původní $999 Titan variantou vybavenou stejnou cenovkou, ale vyšším počtem aktivních stream-procesorů a přízviskem Black. Tím se jí podařilo výkonnostně překonat Radeon R9 290X v rozlišení jako 2560×… a nižších, ovšem na úkor téměř dvojnásobné ceny a plichty ve 4K.

• DirectX a OpenGL chtějí dohnat Mantle, sníží overhead
• Microsoft: DirectX 12 napodobí Mantle - AMD: To je dobře

Poslední významnou únorovou událostí se stalo ohlášení nízkoúrovňových variant API DirectX (12) a OpenGL. AMD při této příležitosti zmínila, že během celého vývoje API Mantle průběžně už od prvního záměru informovala Microsoft o svých krocích a postupu při vývoji. Microsoft to zřejmě zprvu nebral příliš vážně, ale když došlo na finální fázi, rozhodl se touto cestou ubírat i při vývoji nových Directů.

Březen

Z drobnějších událostí se hodí připomenout rozhodnutí Intelu nabízet podporu pro QuickSync (hardwarová komprese videa) i na integrovaných grafických čipech low-endových procesorů jako Pentium, Celeron a některých verzích Atomů (původně touto vymožeností disponovala jen řada „i“). V březnu se dostal na trh i Radeon R9 280 (bez X), v tichosti vydaný nástupce původního Radeonu HD 7950. AMD levnější dvěstěosmdesátku vlastně nijak nepropagovala, o jejím vydání neinformovala a zřejmě ani nepřipravila vzorky na recenze. Byť šlo v podstatě o přes dva roky starý čip, byla taková strategie jen těžko pochopitelná. Při zaváděcí ceně ~6500 Kč, která rychle klesala až k 5000 Kč, totiž Radeon R9 280 neměl co do poměru cena / výkon po řadu měsíců konkurenci.

Spíše nostalgickou slzu než cokoli jiného vyvolalo vyjádření PowerVR, ve kterém zástupce společnosti vyjádřil naději návratu grafické architektury PowerVR do desktopu. Pravděpodobnost něčeho takového ale zůstává na bodu mrazu - segment, kterým by se společnost musela prodrat, než by se dostala na výkonnostní úroveň samostatných slotových karet, okupují řešení integrovaná do x86 procesů. Protože PowerVR v tomto segmentu nemůže figurovat jako přímý konkurent Intelu nebo AMD, zůstane pravděpodobně její cíl stejný jako doposud - grafická jádra licencovaná výrobcům ultramobilních (především ARM) SoC.

Největší díl pozornosti si ale odnesla Nvidia. Nejprve, když v souvislosti s GeForce GTX 750 (Ti) vyšlo najevo, že její čip nepodporuje rychlý anti-aliasing CSAA, který poprvé přinesla o tři generace starší G80 zpět. Otazníky za sebou nechala i omezená podpora anti-aliasingu MSAA, která dosud nebyla uspokojivě vysvětlena. Ať již byly důvody jakékoli, na celkově pozitivním přijetí karty se tyto nedostatky nepodepsaly. Březen uzavřelo ohlášení GeForce GTX Titan Z, duální grafické karty postavené proti Radeonu R9 295 X2. Oficiálně vydanou se ale karta stala až o dva měsíce později, na konci května.